Moderátoři: dejvy, pavlinka, smith, regula_jan

Například vývěsní štíty si mnozí poštmistři nechávali jako náhradu za původní rakouské orlice narychlo zhotovit podle svých vlastních představ a návrhůu písmomalířů z okolí. Ve sbírkách Poštovního muzea v Praze lze, mezi spoustou jiných, vidět jeden takový vývěsní štít, a to z poštovního a telegrafního úřadu v Rožnově pod Radhoštěm z roku 1919 se zemskými znaky Čech, Moravy a Slezska a Slovenska. „Lidové tvořivosti“ se tenkrát uprostřed toho všeho vlasteneckého nadšení žádné meze z počátku nekladly, brzy se ale na budovách poštovních úřadů po celém Československu objevily předpisové unifikované plechové smaltové oválné štíty s malým státním znakem – českým lvem.

Česká pošta, s.p. přinesla v roce 2017 na tiskovém listu Vlastních známek ukázku dobových vývěsných štítů.
Vývěsní štít 1918 Poštovní a telegrafní úřad
Vývěsní štít 1919 Č. S. Poštovní a telegrafní úřad
Vývěsní štít 1937 Poštovní úřa
Vývěsní štít 1920 Poštovní úřad Postamt
Vývěsní štít 1919 Poštovní úřad

I když dnes objevit v poštovním provozu klasický dopis opatřený poštovními známkami je už pomalu zázrak, asi každý, koho se zeptáte, si poštu jako takovou, spojí především s poštovními známkami. Už víme, že poštovní známka je vlastně doklad o předplacení/zaplacení poštovní služby. Že je to potištěný papír s lepicí vrstvou na rubu, který lze nalepit na obálku nebo jinou zásilku a dokládající tak, že odesílatel zásilky zaplatil za její přepravu a doručení.

Před vznikem československého státu byly používány samozřejmě rakousko-uherské známky, (zůstaly na našem území v platnosti až do 15. března 1919), ale už hned v říjnu a listopadu 1918 vznikala na platných rakouských a maďarských známkách celá řada neúředních přetisků těchto známek s různými nápisya symboly nově vzniklého státu. Poštovní zásilky opatřené těmito poštovními známkami s „revolučními“ přetisky, byly tolerovány a poštou běžně přepravovány
a doručovány po celém území nově vzniklého Československa, a to až do okamžiku zákazu Ředitelstvím pošt a telegrafů (13.11.1918). Filatelisté mohou najít toto období podrobně a přehledně zpracované v katalogu „ČESKOSLOVENSKO REVOLUČNÍ 1918“ od zkušebního znalce SČF pro oborČeskoslovensko 1918 - 1938 pana Marka Vrby.

Nový stát si ale „žádal“ svoje, nové, československé poštovní známky! Pošta jako instituce a úřad, měla v té době úplně jiné postavení a s tím spojenou vážnost ve společnosti, než má dnes, takže po vzniku samostatného Československa, se rychlému vyhotovení poštovní známky vnímané jako důležitý státní symbol a doklad jeho samostatnosti přikládala opravdu velká důležitost a řešilo se to až na nejvyšších místech tehdejší politiky. Poštovní správa tento prioritní úkol uložila tehdejšímu vrchnímu poštovnímu oficiálu Jaroslavu Lešetickému.

Jaroslav Lešetický o návrh požádal už 30. října 1918 (!), z Francie se tehdy navrátivšího, představitele evropské secese malíře Alfonse Muchu, s tím, že kvůli reprodukci výplatní známky, na které státu záleželo nejvíce, musí být návrh na první československou známku vypracován do dvaceti čtyř hodin!

Takovou drobnou dobovou zajímavostí je, že nezávisle na Lešetickém se v té době zaobíral myšlenkou vzniku první československé známky také tehdejší předseda Klubu českých filatelistů Jaroslav Šula. A aniž by byl kýmkoli oficiálně pověřen, vyhledal svého známého - a nebyl jím nikdo jiný než akademický malíř Alfons Mucha (!) - a i on ho vyzval, aby začal pracovat na podobě první československé známky…

Ačkoli Mucha neměl vůbec žádné zkušenosti s tím, jak poštovní známky vlastně vůbec navrhovat, ujal se zadaného úkolu a následně předložil hned několik námětů, z nichž se jako nejméně politicky konfliktní jevilo a také bylo vybráno panorama Hradčan, sídla českých vládců, od středověku symbolicky spjatého s osudem národa a ztělesňujícího minulost i budoucnost českého národa. Vyřazeny byly třeba návrhy s národně obrozeneckým motivem Jana Husa s kalichem nebo Sokola, symbol tehdejší nejmasovější české organizace. Vybraný motiv Hradčan byl ještě rozvinut a doplněn o slunce, které vychází za věžemi chrámu sv. Víta. coby symbolu zrodu něčeho nového. Ve spojení s Hradčany šlo skutečně o symboliku, ve skutečnosti totiž slunce za Hradem zapadá.
„Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu…“

Už necelé dva měsíce po vzniku republiky byla metodou knihtisku známka vydána, a to 18. prosince 1918. V platnost tehdy vešly pouze dvě hodnoty – zelená pětihaléřová a červená desetihaléřová. O tom, že zrod první československé známky vlastně tak trochu „předběhl dobu“ svědčí skutečnost, že jelikož ještě nebylo jasné, jaká bude vlastně měna nového státu, je na našich prvních známkách uvedena pouze jejich nominální hodnota bez označení haléře.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.