A co s tím?
Ferdinand I. (1522 - 1564), Tyroly, tolar b.l., mincovna Hall, Davenport 8026
Jen by mě zajímalo, jestli to je jen špatná fotka nebo je chudák tolar vyleštěný až na kov 😕

To Turzo.
Vaší otázce nerozumím.

Naleštený ako psie varlata.😕

To Turzo.

Někteří pisatelé zde mají podezření na vyleštění této mince. Já sice nebudu zaujímat stejně jednoznačné stanovisko, protože to nevím, ale pokud by tomu tak bylo, pak by se jednalo o vážnou vadu, která se v dnešní době neodpouští.
Každá mince prošla nějakou cestou, která na ní zanechale určité vady, které mají vliv, podle závažnosti, na její zachovalost a tedy i konečnou cenu. Pak záleží na náročnosti sběratele, co je ještě ochoten tolerovat a co již nikoli. V dnešní době ale platí za velmi závažné poškození to, které nevzniklo přirozenou cestou, ale naopak dnešními neodbornými zásahy v podobě například hlazení plochy, netolerují se umělé patiny atd.

je to otazka ceny. pokud by mi takovy tolar pristal zadara nebo za pakatel v kline, na zuby bych mu nekoukal. pokud bych tolary sbiral a zajimal se o ceske / uherske razby, takovu cizi razbu bych nekupoval. pokud bych naopak chtel koupit nejakou levnou ukazku nominalu platneho na nasem uzemi a s vyobrazenim naseho panovnika, mozna by se mohlo vyplatit koupit nejakou velmi beznou zahranicni mincovnu a mit slusnou minci za nepomerne nizsi vydaje.

tudiz - mne osobne by takova mince neurazila urcite, sberatele tolaroveho obdobi zrejme nijak zvlast nenadchne. pokud jste chtel znat konkretni odpoved na konkretni otazku, mel jste se konkretne zeptat (napr. je to uherska razba? nebo je cena 120 eur za tuto mince adekvatni? nebo jedna se o zachovalost 1/1? nebo mam podezreni na padelek, mince je magneticka a vazi 24,53 g... apod.)

ne nadarmo se rika: na blbou otazku blba odpoved😉

Toť otázka, z jakého úhlu pohledu se máme na takto znehodnocené mince dívat, ale sám víte, že pokud byste viděl minci ve slušné zachovalosti, kterou následně někdo neodborně vyčistí, čímž jí defakto zničí, že i Vy byste použil nepublikovatelné názosloví, vztahující se k autorovi tohoto počinu.
Pak podle mého názoru z toho vychází tento pohled, jako zásadní, od kterého se vše ostatní odvíjí.

to se priznavam bez rozpaku, je to tak. pohled na znicenou minci cloveka samozrejme vzdycky zamrzi. a doslova nastve, pokud je stav mince nasledkem krajne neodborneho zasahu a mince, ktera staleti prezila, vzala za sve pod rukama nejakeho "kutila s fixinelou".

nicmene podobne stavy nekdy lezou i z pod rukou restauratoru a je treba samozrejme hodnotit opatrne, kdyz nevime, co bylo predtim (i kdyz na 99 % lze ocekavat, ze to skutecne bylo zbytecne to takto vycistit). stejny vzhled ale nemusi znamenat stejne nasledky (takova mince jde vzhledove stejne sprasit jak silnou mineralni kyselinou, tak chelatacnim cinidlem, ale mira poskozeni podpovrchoveho se lisi zasadne).

tato mince je kazdopadne odepsana pro jakekoliv pripadne zkoumani a analyzy. je odepsana i pro narocnejsi sberatele, protoze puvodni patina je fuc a nejspis diky poskozeni povrchu ji ani clovek s nadprumernymi zkusenostmi neobnovi do stavu, ktery by vypadal dobre (samozrejme plati to, ze neoriginalni patina je stejne vesmes vnimana negativne - a v podstate pravem). presto ja osobne prave v pripadech, kdy proste neni zbyti, umelou patinu nezavrhuju (kazdopadne ale dam prednost kusu s patinou puvodni, to bez diskuse). kdyby ale napr. vsichni, co sbiraji prazske grose sbirali jen ty s puvodni patinou (kterou navic vetsina z nich ani nepozna - a ruku na srdce, ani ja v rade pripadu ne), tak je na trhu hromada minci bez zajemcu a cestu ke sberateli si najde stezi kazda dvacata mince.

amen

Napíši zde jednu zkušenost z poslední doby, kterou jsem zde nedávno na jiném místě uvedl a která se hodí právě do této diskuse.
Samozřejmě se shodnemě, že každé zničené mince tímto způsobem je velká škoda a to i bez ohledu, že se bude jednat o zcela běžnou ražbu, jako například v tomto případě.
Před pár týdny jsem byl potencionálním zájemcem o minci, ve vzácnosti RRR, tedy v počtu jednotek kusů, které se mohou pravděpodobně na trhu objevit. Vypadala vcelku, i na moje nároky slušně a projevil jsem o ní vážný zájem. Vyžádal jsem si druhou ukázku a nestačil jsem se divit. Od první návštěvy se mince rapidně změnila a leskla se jako nerezový hrnec. To jsou pak šoky, které musí na každém sběrateli zanechat velkou jizvu na jeho duši. Nejde o to, že jsem se sní musel rozloučit, protože to by moje sbírka neustála, ale jde o to, že znám výskyt na trhu a přibližně znám poměr mezi slušně zachovalými kusy, které by dokázaly každému sběrateli udělat radost a pouhými kusy, do počtu. V tomto případě je závěr takový, že z pomyslného hrnečku, kde se nacházely slušně zachovalé mince, vzal tento "odborník" jednu ražbu, kterou upravil do podoby kusů, z hrnečku druhého. To opravdu hodně zamrzí. Jak jsem napsal výše, nejde o mě, protože nemám na vše, co bych chtěl a místo této mince si koupím jinou, možná stejně vzácnou, protože příležitosti se občas naskytnou, ale jde o celek sběratelské obce, která nenávratně přišla o jednu zajímavou a slušně zachovalou minci.

Naprosto souhlasím s příspěvkem Evropy1.

Pokud začínáte sbírat mince, asi bych nezačínal rovnou s tolary. I když se tam vyskytují běžnější typy, jde vesměs o mince v řádu tisíců a "školné" nováčka je v tomto případě mnohem vyšší než by tomu bylo u drobných ražeb.

Nicméně ještě odbočím k pár věcem historického rázu. Chcete-li prezentovat historii svého regionu v mincích, je třeba mít na paměti, že oběh mincí se neřídil státními hranicemi tak jako dnes (pominu-li euro). Na Slovensku obíhala za Habsburků až do 60. let 17. století řada mincí nejenom z habsburské monarchie. Mincovny v Uhrách produkovaly hlavně denáry, v menší míře tolary a nakonec dukáty (ty byly raženy ve větším množství než tolary). Skladbu drobného oběživa proto doplňovaly na Slovensku z velké části polské mince. Hlavně různé třígroše, poltoráky a další nominály, obíhaly zde také ražby z Říše. Doporučuji si nastudovat nálezy a řídit se i podle toho.