Drobna poznamka k porovnani Michel / Stanley Gibbons / Scott. Osobne pouzivam Michel a pro moje ucely je jasne nejlepsi - je prehledny a logicky strukturovany. Dulezite je pro me take to ze zobrazuje vsechny znamky (Evropa) a neodkazuje se na opakujici se "designy" jak to s oblibou a casto dela Scott. Speciality me az tak nezajimaji a zakladni informace obsahuje v dostatecne mire.
Poukazat bych chtel jeste na jednu drobnost a to, ze Michel deli emise na vice casti podle roku vydani (vetsinou). A kdyz ne, tak tam ma odkazy popripade prehledovou tabulku na konci. SG a Scott to vrazi na jedno misto dohromady, clovek ma v ruce znamku s letopoctem XY a aby prohledaval v podstate celou ZZ...

suhlasim! dodatkove znamky, ktore boli vydane napr. v roku 1990 hodia to prvej emisie, ktora vysla v roku 1960 je to hroza, takto to ma SG pri Britskych koloniach. Najradsej pouzivam Michel. Darmo Nemci su Nemci...

Prima názory.
Ale Michel např. na Kanadu resp. New Brunswick/Scotia apod. ?
Nebo na St. Helena (příklad) ?

To mi "nehraje". Jsou dostatečně detailní?
Prvotní a základní popis známek si najdu na Stampworld.

poradim zozen si vsetky a porovnavaj

StampWorld je vcelku fajn diky moznosti vyhledavani, ale stejne jako Colnect je dost neuplny. Staci se treba podivat, co tam maji z Protektoratu... S Michelem je naprosto nesrovnatelny.

To určitě souhlasím.
Ale jako prvotní přehled/návod pro začátečníka ideální. Zvlášť když třeba zdědí známky z mnoha oblastí a je bez katalogů.

No to si právě nemyslím...
Pro začátečníka je jednodušší hledat v úplném a logicky utříděném katalogu. Na StampWorld toho spoustu nenajde a pak v tom má guláš. Zato ten kdo ví co hledá, může s úspěchem využít předností StampWorldu (interktivní vuhledávání, fotky s větším rozlišením, možnost vytřídění známek do vlastního katalogu,...)

Dám příklad z úplně jiného odvětví. Jako kluk jsem lepil plastové modýlky letadel. Tady je taky potřeba začít na kvalitním modelu, který dobře sedí a moc na něm nešetřit. Až když to člověk dobře zvládne může začít lepit nějaké příšery za pár kaček, které pořádně nejdou k sobě. Obráceně to nejde, jelikož to člověku nepůjde a nechá toho. Takhle to funguje ve všem, včetně filatelie.

tak to si zase nemyslím já:) nikdo přece nezačne modelem za tisíce, aby se postupně propracoval ke srač.., tomu sám nevěříš. Já začal (asi jako všichni) Lavočkou od směru a natíral to Unikolkama (vyblitá hnědá + ještě vyblitější zelená) a když jsem si osvojil základní postupy na modelu za pár korun (např že obtisky není potřeba detailně obstříhávat, ale již jsou ohraničené;) ) , začal jsem si kupovat Hasegawu a Revellky... to jen k těm oběcným přirováním:)
A nenechal jsem toho z výše uvedeného, ale kvůli nedostatku času, což mne dosud mrzí a furt se chystám zase začít

Já jsem to ani nezkoušel lepit. Zůstal jsem pouze u knižního Němečka, v kterýchžto jeho zdařilých publikacích si rád listuji, obdivuji všechna ta letadýlka, zejména z první světový války, ale kupovat a lepit modýlky nikdy nebudu... 😉

Myslím, že tím kvalitním bylo myšleno kvalitně (precizně) vylisované, kde stačí lepit a nemusí se nic přibrušovat, dorovnávat a tak, ne extra složité, třeba Bismark 1:150 (i když to není letadlo).